À TERRE - Embrasser La Nuit
Nebezpečný sludge, doom, post metal s nádherně kanální francouzštinou. Zahulený zvuk a dusivé nálady, až se z toho svírá hrudník. À TERRE mě na první poslech dostali, uvidíme jak trvanlivé to bude.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Drone-doomový projekt ASVA by zniesol označenie „all-star band“ – veď v jeho súčasnom lineupe sú mená, majúce za sebou pôsobenie v nielen v SUNN O))), GOATSNAKE či BURNING WITCH, ale aj v MR. BUNGLE a FAITH NO MORE. Práve na ich albume „King For A Day... Fool For A Lifetime“ sa gitary zhostil Trey Spruance, najvýraznejšia postava zostavy ASVA.
Aj keď – spomedzi pätice hráčov, ktorí sa na pódium menej než do polovice zaplnenej haly viedenskej Areny postavili, ťažko niekoho označiť za nevýrazného. Spruance s vizážou Rasputina zachmúrene zazeral do efektového racku pri svojich nohách, druhý gitarista Milky, pripomínajúci Toma Bombadila z Tolkienových kníh ovládol ľavú časť pódia a obrovitá „burningwitchovská“ rytmika G. Stuart Dahlquist (basa) a B.R.A.D. (bicie) dianie na ňom dirigovala. Snáď len Troy Swanson, hráč na klávesy, sa len krčil v pozadí.
ASVA sa prezentovala doslova drvivým dojmom. Hodinový koncert rozdelený na dve kompozície pôsobil ako by bol o polovicu kratší – tak intenzívna bola pomalá, plazivá láva riffov, ktorá sa linula z aparatúry. ASVA sa však podarilo to najdôležitejšie: aj v inštrumentálnych skladbách s polhodinovou stopážou dokázali udržať smer, dynamiku a gradáciu. V podstate niet lepšieho dôkazu, že aj v navonok jednoduchej hudbe sa dajú zúročiť skúsenosti z ostatných žánrov, od stoner metalu po alternatívny rock. So silou KHANATE (bez spevu) a muzikálnejšia než SUNN O))) pôsobila ASVA ako funkčný kompromis medzi krajnými polohami žánru a mne privodila jeden z najsilnejších koncertných zážitkov tohto roku. Kvalitný, aj keď mimoriadne hlasný zvuk len dotvoril obraz, v ktorom malo každé Stuartove hrabnutie do strún basgitary a každý B.R.A.D.ov úder do bicích účinok menšej sopečnej erupcie. Na svoje si neprišli snáď len milovníci kontrastných pestrejších a tichších pasáží, s ktorými ASVA pracuje na štúdiových nahrávkach.
Ako to vo Viedni býva sympatickým zvykom, aj na predkapely sa oplatí zotrvať v sále. Tentokrát sa síce nelovilo v rybníku rakúskych talentov, ale ani českí GOSPEL OF THE FUTURE tradíciu neporušili. Ich obhrublý sludge- či doommetal rozhodne nenudil – skladby s akurátnou minutážou potvrdili dojmy zhrnuté v recenzii na minuloročný, eponymný debut tejto sympatickej skupiny. Zmes primitívneho, ale funkčného unisono „hobľovania“ a komplikovanejších vrstvených plôch, v ktorých si obe gitary party rozdelili, bola vyšperkovaná coververziou legendárneho kusu MASTER’S HAMMER. „Géniové“ sa v snáď spolovice slovenskom publiku dočkali zaslúženej odozvy.
A potom už ani neprekvapilo, že po koncerte pri stole s merchandise sedeli spolu členovia predkapely a sami Stuart s B.R.A.D.om, ktorí predávali tovar s logom ASVA. Ani pätnásť rokov v kapelách, ktoré formovali dnes prominentnú americkú drone/doomovú scénu neznamená, že títo chlapíci zabudli na to, čo je to underground – zrejme aj preto v ich nie najľahšie stráviteľnej hudbe necítiť žiadny kalkul. ASVA by ešte viac sedelo označenie „anti-star“. A to má byť kompliment.
Nebezpečný sludge, doom, post metal s nádherně kanální francouzštinou. Zahulený zvuk a dusivé nálady, až se z toho svírá hrudník. À TERRE mě na první poslech dostali, uvidíme jak trvanlivé to bude.
U retro hevíků je klíč jednoduchý: buď to kopne, nebo ne. U těchto Švédů je situace ihned jasná. Příjemně dobový zvuk, přesvědčivý projev, jednoduché háky a príma veteránská atmosféra. Výsledkem je žánrově trve kolekce, kterou člověk vděčně vdechne.
Ejhle, špičkový německý debut našťouchaný bravurním technickým DM. Má to dost valérů, skvělou balanci mezi melodikou a zrůdnou agresí, zábavný vokál a explozivní basu, která evokuje klasiky žánru. Němci působí dojmem, že se pro první ligu narodili!
Košatý technický death, agresivní náklepy střídá progresivní hravost a přestože se jedná o brutální formu death metalu, je to i dostatečně čitelné. Povedený zvuk dává vyniknout všem instrumentálním parádičkám. A tempo je většinou zabijácké. Palec nahoru.
Tento šťavnatý mix proto-black/deathu s thrashovým zurvalstvom, nasratosťou a rýchlosťou sa mi veru pozdáva. Švédom to krásne hrá, tento debut u slovutných Century Media sa veru podaril.
Nové album skotských MOGWAI opět těží ze soundtrackových zkušeností skupiny, ale současně je cítit snaha vrátit se k postrockovým kořenům a především po produkční stránce ostřejšímu soundu. Tady bude co naposlouchávat.
Postmetalový koktejl, ve kterém je namixováno hodně rozdílných vlivů, od DEFTONES přes náznaky TOOL až k post rocku či dravému i melodickému post hardcore. Trochu zvláštní koktejl, ale říz to rozhodně má.